Divy světa
30. 11. 2009
Egypt - Divy světa
Maják v Alexandrii
Ptolemy I. si objednal vystavění velké věže v Alexandrii. Dvanáct let trvalo její vystavění a roku 283 př. n. l. byla dokončena. A tak vznikl jeden ze „Sedmi divů světa“. Věž byla jednoduchá, vědci se dohadují, že na jejím vrcholu pravděpodobně stála socha. V 1. stol. n. l. začala věž sloužit jako maják varující připlouvající lodě. Byl pobit pláty leštěného bronzu, takže i za slunečního svitu vysílal díky odleskům kovu lodím varující signály. V roce 1303 byl maják zničen velkým zemětřesením. O století později na stejném místě vystavěl sultán Mamluk Qaitbey velkou pevnost.
Velká pyramida
Pyramidy skrývají daleko více symbolů, než se nám může zdát. Dokazují, že se nejedná pouze o obyčejné hrobky králů. Mágové vidí v pyramidách magické znamení. Pyramidy ukazují na velkou znalost přírody a jejích zákonů. Čtyři strany pyramidy znázorňují, že trojjedinost vítězí nad čtveřicí, rozum vítězí nad praxí a duch nad hmotou.
Velká (Cheopsova) pyramida leží přesně v jedné třetině vzdáleností rovníku od pólu a zároveň v centru celého obydleného světa. Její stavitelé museli znát geografii opravdu dobře, stejně jako geometrii. Základnu tvořil čtverec o délce 230,38 metru, dnes 227,5 metrů. Původní výška byla 146,5 m, dnes 137 m. Sklon stěn je 51o50´35“. Jako jednotka měření délky, použitá při stavbě Velké pyramidy, sloužil pyramidální palec = 25, 4264 m. Po vynásobení číslem 25 dává délku „posvátného lokte“ = 635,66 mm. Toto číslo vynásobené deseti miliony dává délku polárního poloměru = 6356,6 km.
Velká pyramida je jednou z největších záhad naší planety. Patřila mezi největší stavbu světa až do roku 1880, kdy ji převýšily katedrály v Kolíně nad Rýnem a Eiffelova věž. Nikdo zatím nedokázal přesvědčivě říci, jak byla postavena. Vědci se ani neshodnou na jejím přesném datování. Jedna z verzí přisuzuje výstavbu pyramidy faraónovi Chufuaovi – Cheopsovi (2551-2528 př. n. l) panovníkovi čtvrté dynastie.Nález Chufuova kartuše v pyramidě britským důstojníkem howardem Vysem se stále více zpochybňuje.
Již v historii zaujala mnoho známých vědců a spisovatelů. Mezi ně patří Herodotos, Diodorus Sicilský. Z našich autorů můžeme uvést Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Jako první změřil rozměry pyramidy anglický profesor astronomie z Oxfordské univezity John Greavese. Jeho údaje byly později změněny a upřesněny. Prvním Evropan, který vkročil do Velké pyramidy byl Pierre Belon, profesor pařížské Sorbonny. Použil vchod, který nechal al-Mamún prorazit pomocí ohně, octa a beranů. Dodnes se používá. Tajný vchod byl objeven ve výšce 16.5 metrů nad zemí. Prvním Čechem, který navštívil nitro pyramidy byl misionář Jakub Římař z Kroměříže mezi rokem 1711-1722. S příchodem Napoleona Bonaparte roku 1798 vstoupila do Egypta i celá řada vědců, historiků, botaniků, geometrů, archeologů, které lákala právě Velká pyramida. Do dnešní doby nepřestala Velká pyramida lákat vědce světa svou záhadností a svým tajemstvím.
Velká pyramida byla postavena na skalnatém zarovnaném podloží. Jádro pyramidy je postaveno z vápencových kvádrů vytěžených v nedalekých lomech. Hmotnost jednoho kvádru činí kolem 3 tun, nejlehčí váží asi jednu tunu. Žulové bloky byly použity na stavbu Královy komory a Velké galerie. Mají hmotnost 40-70 tun a byly vyzvednuty až do výšky 70 metrů. Nikdo ještě nedokázal vysvětlit, jakým způsobem to bylo provedeno. Japonská výprava zjistila, že Velká pyramida obsahuje složitou síť slepých chodeb, komor a dutých prostor v nadzemní i podzemní části pyramidy.
Uvnitř jsou rozmístěny nepravidelně komory naplněné pískem. Písek byl důležitý pro rozkládání tlaků uvnitř pyramidy, což bylo důležité například i při zemětřesení. Vnitřní jádro bylo obestavěno 210 vrstvami vodorovně uspořádaných bloků. Dnes je vrstev pouze 203, protože sedm nejvyšších bylo strženo. Na povrchu byla pyramida obložena leštěným bílým vápencem. Cesta do Královské komory vede přes Velkou galerii. Vchod do komory je jen 1,12 metrů vysoký. V současnosti je k vidění v komoře žulový sargofág, který byl nalezen již prázdný bez víka. Vědci se také dohadují o účelu šachet, někteří tvrdí, že šlo o větrací šachty, jiní je považují za symbolické dráhy cesty faraónovy duše. Šachty jsou orientovány podle hvězd.
Za zmínku stojí zajímavost o účincích pyramidy tzv. pyramidový efekt. Je „vynálezem „českého mozku. Karel Drbal přemýšlel o neuvěřitelných schopnostech pyramid. Organické látky uložené v pyramidě v severojižním směru se nekazily, ale byly vysušeny. Dokazovaly to pokusy prováděny s masem, sýrem a mrtvým živočichy. Objekt uložený v pyramidě byl dokonale usušen, zatímco objekt uložený vedle pyramidy se zkazil. Karel Drbal si sestavil repliku Velké pyramidy a započal zkoumání. Svoje teorie dokázal na obyčejné žiletce na holení. Žiletku uložil přesně do výšky jedné třetiny, stejně jako je položena Královská komora. Ostří žiletky orientoval na severojih. Za pouhý den se orezlé a tupé ostří přeměnilo v nabroušené a ostré. Pokusy opakoval stále dokola a výsledek byl vždy stejný. V roce 1959 si nechal zařízení na udržování ostrosti žiletek a břitev patentovat.
Egyptské sfingy projevují veliké výtvarné umění. Jsou považovány za královský symbol. Dnešní Egypťané ji nazývají Abu el-hol (Otec děsů, strašidlo).Nejčastěji jsou znázorňovány jako lev s lidskou hlavou. Význam postavení sfing vědci zatím neobjevili. Podle jedné skupiny vědců představuje strážce klidu a bohatství králů uložené v pyramidách. Podle jiných má socha podobný význam jako pyramidy. Sfinga je symbolem pravdy a čtveřice. To ukazuje to, že sfinga je spojení člověka, orla, lva a býka. Lidská hlava, lví pařáty, býčí boky a orlí křídla. Sfinga byla zaváta pískem, protože během úpadku si toho nikdo nepovšiml. Vysvobozena byla teprve okolo roku 1926.
Nejslavnější a největší Velká sfinga stojící u velkých pyramid v Gíze je nejzáhadnější sochou na světě. Velká sfinga byla první sfingou a stala se vzorem pro tisíce menších sfing po celém Egyptě. Neví se kdo , kdy a proč ji vystavěl. Její tělo je dlouhé 70,5 metrů a vysoké 20 metrů. Zobrazuje pravděpodobně hlavu Chefrena nebo sluneční božstvo. Na bradě sfingy býval kdysi dlouhý vous, jeho zbytky jsou uloženy v Britském muzeu. Nalezli je učenci Napoleona. Tělo a tvář sfingy bývalo potřené načervenalou okrovou barvou. Zbytky barvy jsou patrné dodnes. Před tlapami sfingy stával chrám, pravděpodobně vystavěný Rachefetem. V současnosti se sfinga restauruje, aby jí byla navrácena podoba před druhou světovou válkou. Při dřívějších rekonstrukcích sfingy docházelo spíše k jejímu poškozování. V minulosti turisté sfingu „ozdobily“ nápisy a jmény, poničili její rty. Mamelučtí vojáci jí ustřelili nos. Přes velké poškození k nám sfinga vzhlíží s tajemným úsměvem a vzbuzuje v nás úctu.
Ptolemy I. si objednal vystavění velké věže v Alexandrii. Dvanáct let trvalo její vystavění a roku 283 př. n. l. byla dokončena. A tak vznikl jeden ze „Sedmi divů světa“. Věž byla jednoduchá, vědci se dohadují, že na jejím vrcholu pravděpodobně stála socha. V 1. stol. n. l. začala věž sloužit jako maják varující připlouvající lodě. Byl pobit pláty leštěného bronzu, takže i za slunečního svitu vysílal díky odleskům kovu lodím varující signály. V roce 1303 byl maják zničen velkým zemětřesením. O století později na stejném místě vystavěl sultán Mamluk Qaitbey velkou pevnost.
Velká pyramida
Pyramidy skrývají daleko více symbolů, než se nám může zdát. Dokazují, že se nejedná pouze o obyčejné hrobky králů. Mágové vidí v pyramidách magické znamení. Pyramidy ukazují na velkou znalost přírody a jejích zákonů. Čtyři strany pyramidy znázorňují, že trojjedinost vítězí nad čtveřicí, rozum vítězí nad praxí a duch nad hmotou.
Velká (Cheopsova) pyramida leží přesně v jedné třetině vzdáleností rovníku od pólu a zároveň v centru celého obydleného světa. Její stavitelé museli znát geografii opravdu dobře, stejně jako geometrii. Základnu tvořil čtverec o délce 230,38 metru, dnes 227,5 metrů. Původní výška byla 146,5 m, dnes 137 m. Sklon stěn je 51o50´35“. Jako jednotka měření délky, použitá při stavbě Velké pyramidy, sloužil pyramidální palec = 25, 4264 m. Po vynásobení číslem 25 dává délku „posvátného lokte“ = 635,66 mm. Toto číslo vynásobené deseti miliony dává délku polárního poloměru = 6356,6 km.
Velká pyramida je jednou z největších záhad naší planety. Patřila mezi největší stavbu světa až do roku 1880, kdy ji převýšily katedrály v Kolíně nad Rýnem a Eiffelova věž. Nikdo zatím nedokázal přesvědčivě říci, jak byla postavena. Vědci se ani neshodnou na jejím přesném datování. Jedna z verzí přisuzuje výstavbu pyramidy faraónovi Chufuaovi – Cheopsovi (2551-2528 př. n. l) panovníkovi čtvrté dynastie.Nález Chufuova kartuše v pyramidě britským důstojníkem howardem Vysem se stále více zpochybňuje.
Již v historii zaujala mnoho známých vědců a spisovatelů. Mezi ně patří Herodotos, Diodorus Sicilský. Z našich autorů můžeme uvést Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Jako první změřil rozměry pyramidy anglický profesor astronomie z Oxfordské univezity John Greavese. Jeho údaje byly později změněny a upřesněny. Prvním Evropan, který vkročil do Velké pyramidy byl Pierre Belon, profesor pařížské Sorbonny. Použil vchod, který nechal al-Mamún prorazit pomocí ohně, octa a beranů. Dodnes se používá. Tajný vchod byl objeven ve výšce 16.5 metrů nad zemí. Prvním Čechem, který navštívil nitro pyramidy byl misionář Jakub Římař z Kroměříže mezi rokem 1711-1722. S příchodem Napoleona Bonaparte roku 1798 vstoupila do Egypta i celá řada vědců, historiků, botaniků, geometrů, archeologů, které lákala právě Velká pyramida. Do dnešní doby nepřestala Velká pyramida lákat vědce světa svou záhadností a svým tajemstvím.
Velká pyramida byla postavena na skalnatém zarovnaném podloží. Jádro pyramidy je postaveno z vápencových kvádrů vytěžených v nedalekých lomech. Hmotnost jednoho kvádru činí kolem 3 tun, nejlehčí váží asi jednu tunu. Žulové bloky byly použity na stavbu Královy komory a Velké galerie. Mají hmotnost 40-70 tun a byly vyzvednuty až do výšky 70 metrů. Nikdo ještě nedokázal vysvětlit, jakým způsobem to bylo provedeno. Japonská výprava zjistila, že Velká pyramida obsahuje složitou síť slepých chodeb, komor a dutých prostor v nadzemní i podzemní části pyramidy.
Uvnitř jsou rozmístěny nepravidelně komory naplněné pískem. Písek byl důležitý pro rozkládání tlaků uvnitř pyramidy, což bylo důležité například i při zemětřesení. Vnitřní jádro bylo obestavěno 210 vrstvami vodorovně uspořádaných bloků. Dnes je vrstev pouze 203, protože sedm nejvyšších bylo strženo. Na povrchu byla pyramida obložena leštěným bílým vápencem. Cesta do Královské komory vede přes Velkou galerii. Vchod do komory je jen 1,12 metrů vysoký. V současnosti je k vidění v komoře žulový sargofág, který byl nalezen již prázdný bez víka. Vědci se také dohadují o účelu šachet, někteří tvrdí, že šlo o větrací šachty, jiní je považují za symbolické dráhy cesty faraónovy duše. Šachty jsou orientovány podle hvězd.
Za zmínku stojí zajímavost o účincích pyramidy tzv. pyramidový efekt. Je „vynálezem „českého mozku. Karel Drbal přemýšlel o neuvěřitelných schopnostech pyramid. Organické látky uložené v pyramidě v severojižním směru se nekazily, ale byly vysušeny. Dokazovaly to pokusy prováděny s masem, sýrem a mrtvým živočichy. Objekt uložený v pyramidě byl dokonale usušen, zatímco objekt uložený vedle pyramidy se zkazil. Karel Drbal si sestavil repliku Velké pyramidy a započal zkoumání. Svoje teorie dokázal na obyčejné žiletce na holení. Žiletku uložil přesně do výšky jedné třetiny, stejně jako je položena Královská komora. Ostří žiletky orientoval na severojih. Za pouhý den se orezlé a tupé ostří přeměnilo v nabroušené a ostré. Pokusy opakoval stále dokola a výsledek byl vždy stejný. V roce 1959 si nechal zařízení na udržování ostrosti žiletek a břitev patentovat.
Egyptské sfingy projevují veliké výtvarné umění. Jsou považovány za královský symbol. Dnešní Egypťané ji nazývají Abu el-hol (Otec děsů, strašidlo).Nejčastěji jsou znázorňovány jako lev s lidskou hlavou. Význam postavení sfing vědci zatím neobjevili. Podle jedné skupiny vědců představuje strážce klidu a bohatství králů uložené v pyramidách. Podle jiných má socha podobný význam jako pyramidy. Sfinga je symbolem pravdy a čtveřice. To ukazuje to, že sfinga je spojení člověka, orla, lva a býka. Lidská hlava, lví pařáty, býčí boky a orlí křídla. Sfinga byla zaváta pískem, protože během úpadku si toho nikdo nepovšiml. Vysvobozena byla teprve okolo roku 1926.
Nejslavnější a největší Velká sfinga stojící u velkých pyramid v Gíze je nejzáhadnější sochou na světě. Velká sfinga byla první sfingou a stala se vzorem pro tisíce menších sfing po celém Egyptě. Neví se kdo , kdy a proč ji vystavěl. Její tělo je dlouhé 70,5 metrů a vysoké 20 metrů. Zobrazuje pravděpodobně hlavu Chefrena nebo sluneční božstvo. Na bradě sfingy býval kdysi dlouhý vous, jeho zbytky jsou uloženy v Britském muzeu. Nalezli je učenci Napoleona. Tělo a tvář sfingy bývalo potřené načervenalou okrovou barvou. Zbytky barvy jsou patrné dodnes. Před tlapami sfingy stával chrám, pravděpodobně vystavěný Rachefetem. V současnosti se sfinga restauruje, aby jí byla navrácena podoba před druhou světovou válkou. Při dřívějších rekonstrukcích sfingy docházelo spíše k jejímu poškozování. V minulosti turisté sfingu „ozdobily“ nápisy a jmény, poničili její rty. Mamelučtí vojáci jí ustřelili nos. Přes velké poškození k nám sfinga vzhlíží s tajemným úsměvem a vzbuzuje v nás úctu.